Historie

Samotný název – Poruba – souvisí s kácením, rubáním stromů a vznikem porubů. První historicky doložená zmínka o Porubě pochází z roku 1434, kdy připadla opavským knížatům Václavovi, Vilémovi a Arnoštovi.

Pečeť obce používaná od roku 1717Obec Poruba byla v minulých staletích pro své okolí významná. Bylo zde panské sídlo, kostel, škola a díky vodnímu toku Porubka i dva vodní mlýny. Většinu z toho okolní vsi neměly a byly v řadě oblastí na Porubě závislé. 

Po dlouhá staletí vlastnily Porubu různé šlechtické rody. V roce 1553 porubskou tvrz, ves i dvůr zdědil Ondřej Bzenec z Markvartovic, od roku 1659 byli po dlouhá staletí majiteli Poruby Skrbenští, Oppersdorfové a především rod Vlčků (Wilczků), který připojil Porubu ke svému klimkovickému panství. 

Jednou z nejstarších dochovaných památek Poruby je kostel svatého Mikuláše. Jeho historie sahá až do XV. století; tehdy poskytoval duchovní služby obyvatelům obcí Poruba, Vřesina, Svinov a Třebovice. Ze XVI. století pochází porubský zámek. Toto sídlo Markvartoviců bylo vystavěno v renesančním slohu okolo roku 1573. Škola je v Porubě zmiňována již roku 1650 a až do 19. století sloužila k výchově a vzdělávání i mládeži sousedních obcí Třebovice, Svinov a Vřesina. 

Na zachování zelených ploch a budování parků bylo pamatováno ve všech etapách výstavby, Poruba je proto dnes v tomto ohledu srovnatelná s mnohými lázeňskými městy, kterým se podobá i tím, že zůstala městem bez velkého průmyslu, s minimálně znečištěným ovzduším. 

Zajímavý je demografický vývoj Poruby. Až do počátku dvacátého století nepřesáhl počet obyvatel několik stovek. Obec si zachovala svůj vesnický ráz s převahou rolníků, zahradníků a dalších živnostníků. Zaměstnání v průmyslu tehdy nabízely jen ostravské podniky. První továrna firmy Ignác Blažej vyrábějící nábytek byla založena až v roce 1903. V roce 1925 byla postavena místní železniční dráha ze Svinova do Vřesiny, která umožnila spojení s průmyslovým centrem města a naopak občanům ostravské aglomerace zpřístupnila malebnou přírodu v údolí říčky Porubky. 

Ukončení druhé světové války se stalo začátkem nové etapy v životě Poruby. Po nezbytném odstranění válečných škod bylo v roce 1951 rozhodnuto o výstavbě velkého městského celku právě na katastrálním území obce Poruba. Místo bylo vybráno pro výhodnou polohu mimo oblast poddolování i pro příznivé klimatické podmínky. Nová Poruba se v průběhu několika desítek let stala z původní zemědělské obce novým moderním městem pro téměř sedmdesát tisíc obyvatel. Člení se do osmi postupně budovaných stavebních obvodů, jejichž architektura i celkové urbanistické řešení jsou odrazem doby, ve které vznikaly.