Jiří Hanibal byl sběratelem už v dětství – shromažďoval známky s leteckou tematikou, hotelové nálepky a znaky anglických měst. Do získávání autogramů se pustil v roce 1968. „Tehdy jsem byl na dovolené v Alžíru, kde jsem viděl haciendy Louise de Funese a Sofie Lorenové. Poprvé mě napadlo, že když se s nimi nemohu osobně setkat, aspoň jim napíšu,“ vzpomíná Jiří Hanibal.
Od té doby se sbírání podpisů stalo jeho vášní. Obstaral si adresy ambasád, národních olympijských výborů, různých svazů a získal kontakty na světové celebrity. Mezi první získané úlovky patří podpisy herce Františka Smolíka a tehdejšího finského prezidenta Urha Kekkonena.
„Vždycky, než požádám někoho o autogram, se o něm snažím dozvědět co nejvíce. Shromáždím knihy, noviny a časopisy, nastuduji jeho životopis, a teprve poté žádám o podpis. Někdo odpoví hned, někdo si dá na čas. Nikdy však nežádám o autogram více než třikrát,“ říká Hanibal.
S řadou českých osobností, které kdysi požádal o podpis, se sběratel spřátelil. Mezi ty, na které vzpomíná nejraději, patří Jan Werich, Radovan Lukavský, Dana Medřická, František Plánička nebo Josef Bican.
„V současné době nevím, koho požádat o podpis. Nesbírám autogramy na počkání. Člověk, jehož podpis chci získat, mě musí něčím oslovit. Neženu se za kvantitou, ale kvalitou,“ dodává Jiří Hanibal, který svou sbírku vystavoval v celé republice celkem 128krát. V Porubě vede Sběratelský kroužek, je členem celostátního Klubu sběratelů autogramů a Klubu sběratelů kuriozit.
Seřazené složky v bytě Hanibalových ukrývají podpisy řady sportovních, politických i uměleckých celebrit, ať už je to Reinhold Messner, Edmund Percival Hillary, Margaret Thatcherová, George Bush, Gregory Peck nebo Barbra Streisandová. Mezi cennými úlovky Jiřího Hanibala však chybí podpis Jeana Gabina. Ten se prý sběratelům autogramů nikdy nepodepsal.