Takže od začátku. Loni na podzim nás navštívili plynaři s tím, že na osmém obvodě budou v roce 2021 rekonstruovat plynovod. A tady, i když jsme teprve na začátku, musíme udělat první odbočku. Ono totiž, když se správce sítě rozhodne, že bude rekonstruovat, nenaděláte nic. Je to ale v pořádku. Všichni potřebujeme teplo, plyn, vodu a další sítě. Bez nich by byl život těžký. Ovšem správci sítí mají jednu výjimku. A ta jim dovoluje pokácet všechny stromy, které jim stojí v cestě. Konkrétně ty, které jsou nad sítěmi, nebo v jejich ochranném pásmu. V Porubě se v minulosti bohužel sázelo živelně a nikoho nezajímalo, co je pod zemí. Životnost mnoha sítí ale končí a jsou nutné opravy. A tak se kácí. Všechny nás to mrzí, ale nenaděláme nic. Tak se aspoň domlouváme na náhradní výsadbě. A to i přesto, že správci sítí nic takového dělat nemusejí. Pokud ani ta není možná, snažíme se vysazovat alespoň keře.

Ale zpět k vánočnímu stromu. Když sítaři začali na jaře na osmém obvodu kácet, požádali jsme je, zda by mohli vynechat krásný smrk omorika. Se stromem, který má stříbrné jehličí, jsme totiž měli velké plány. Chtěli jsme si ho nechat jako vánoční strom a nabídnout mu důstojný konec. Chtěli jsme, aby krasavec ještě naposledy udělal radost všem Porubanům. Ale bohužel. Nikdo není neomylný a každý občas udělá chybu. I my jsme ji udělali, přiznáváme. Nikdo z těch, kteří to měli na starost, nebyl přeměřit obvod kmene a spoléhali jen na údaje z databáze. A jak už asi tušíte, tak ty nebyly správné. Obvod kmene přesahoval rozměry, kdy už musíme mít povolení ke kácení. A to jsme prostě neměli. Naštěstí jsme na to byli jedním občanem upozorněni a tak smrk zůstane ještě nějakou dobu na místě. Chyba nás opravdu mrzí. Strom mohl udělat spoustu radosti, takhle ho na jaře plynaři stejně pokácí. V tichosti a bez jakékoli slávy.

O jeden strom jsme tedy přišli. Ale co teď? Je čtvrtek a v sobotu ho máme mít na Alšově náměstí. Kdo někdy kupoval vánoční stromek na poslední chvíli, asi pochopí, co se dělo. Nastalo zoufalé hledání něčeho, co vypadá aspoň trochu slušně. Využili jsme všech kontaktů, projeli spoustu lesů a nakonec jsme něco získali. No, na rovinu. Nebyl to žádný Brad Pitt mezi stromy. Na druhou stranu dnes i mnohé velké módní značky dávají při prezentaci svých výrobků přednost normálním lidem před supermodelkami. A nevadí, že nejsou dokonalí a mají třeba trochu bříško. I náš strom byl takový obyčejný synek z lesa. Na to bychom si možná zvykli. Možná bychom to mohli vzít i jako takovou paralelu k letošnímu roku, který nám uděloval jednu lekci za druhou. Bohužel až na místě jsme zjistili, že není v pořádku. Objevili jsme podélnou prasklinu kmene, které mohla způsobit jeho rozlomení. A to znamenalo, že ani tento strom se nestane stromem vánočním.

Konec ale snad bude jako z pohádky, kde taky je všeho do třetice. Tři byly oříšky, které dostala Popelka, tři synové jsou častým námětem pohádek, kde se obvykle plní i tři přání. A protože jsou věci, které nehodláme za žádnou cenu vzdát, třetí vánoční strom už máme vybraný a věříme, že do druhé adventní neděle ho stačíme usadit i ozdobit. A příští Vánoce, které snad budou už zcela klasické a bez omezení, si třeba v klidu u punče společně zavzpomínáme na vše, co jsme před rokem zažívali. A možná se tomu i zasmějeme. BO!! přeci je fajn, že jsme z té Poruby.