Dnes, v den svých 102. narozenin, přijímala gratulanty – starostu městského obvodu Poruba Petra Mihálika, místostarostku Zuzanu Bajgarovou, ředitele Domova Slunečnice Radka Barana a mnohé další.

Její vnuci Anna a Martin tvrdí, že za babiččinou dlouhověkostí bezesporu stojí její činorodost a nezdolný optimismus. Například do osmdesáti let jezdila téměř denně ze Zábřehu, kde bydlela, na kole na zahradu do Staré Bělé. Do sedmadevadesáti pak úrodu ze zahrádky zavařovala. Také ráda šila, háčkovala, vyšívala, byla vynikající pekařka. „Můj manžel byl moc hodný, prožili jsme spolu krásný život,“ dodává k tomu Božena Bakalová, „důležité totiž je, aby byla šťastná rodina.“

V porubském domově žije druhým rokem a je tu spokojená. „Já teď moc ráda spím,“ přiznala s úsměvem. Má pokoj sama pro sebe, takže ji v její oblíbené činnosti nikdo neruší. Trochu ji trápí jen to, že už hůř slyší. Všem popřála, aby se také dožili pěkného věku, ale ve zdraví.

Božena Bakalová se narodila 9. února 1915 v Martinicích u Holešova. S manželem se seznámili na zábavě, když jí bylo 20 let, o šest roků později, v roce 1941, se vzali. Manžel, který se později stal mistrem v provozu vítkovických vysokých pecí, bydlel z pracovních důvodů v Ostravě. Narodila se jim dcera Miroslava. V roce 1945 se přestěhovaly za ním do Ostravy. Nejprve byla v domácnosti, později deset let pracovala ve vítkovické ocelárně jako kotlářka – kontrolorka stavu vody. Manžel zemřel před 18 lety. Vnučka Anna s pravnuky Františkem a Janou sice v Ostravě nebydlí, ale dcera a vnuk Martin jsou své laskavé mamince a babičce stále nablízku.