Protože se říká ve zdravém těle zdravý duch, připravili si žáci devátých tříd pro své mladší spolužáky z I. stupně speciální mikulášský taneček, jehož úspěšné absolvování bylo nutnou podmínkou k postoupení do dalšího kola mikulášského klání. Ačkoli pesimisté tvrdí, že s pohybovou aktivitou dnešních dětí to není valné, s radostí můžeme konstatovat, že všichni žáci od první do páté třídy zvládli tento úkol na výbornou. V praxi se tak ukázalo, že nejdůležitější pro to, aby děti rády cokoli vykonávaly, je motivace. A co může být více motivující než několik krásných čertů i čertic a pár ještě pěknějších andělů a „andělek“.

Dalším úkolem, kterým si děti musely projít, aby se domohly setkání s Mikulášem, byla opičí dráha, kde musely prokázat další pohybové dovednosti. Překonávání překážek, přeskoky, kotouly, přítahy na kruzích a závěrečné pádlování do pekla opět zvládly na výbornou. A protože všichni žáci měli čisté svědomí (co se týče jejich chování za uplynulý školní rok), nikdo z nich se nebál, že by jim opravdu strašidelný čert, který je čekal v pekle, nějak mohl ublížit. Pak už stačil jen jeden podpis (naštěstí ne vlastní krví), zavolat co nejhlasitěji na Mikuláše, zazpívat mu pěknou písničku, či říci hezkou básničku a děti si mohly užít zaslouženou mikulášskou odměnu. 

Na žáky druhého stupně čekaly úkoly odlišného rázu. Zábavným dopolednem je provedly tři čertice s opravdu neobvyklými jmény – Chytrolína, Kravolína a Prdlína. Žáci si společně zazpívali vánoční koledy, v připravené projekci se seznámili s nejvýznamnějšími svatými, kteří se vážou k adventnímu času. I na ně pak čekala sladká odměna. A protože s kázní a pěkným chováním to bývá na druhém stupni poněkud složitější, nelze se divit, že 12 hříšníků si čertice chtěly rovnou odnést do pekla. Nakonec však dostali možnost vykoupit se splněním zadaného úkolu.

Kateřina Šindelářová