Ukrytí v improvizovaném úkrytu

Improvizované úkryty se v případě potřeby budují zodolněním předem vytipovaných prostor. Jsou určeny k ochraně obyvatelstva v případě stavu ohrožení státu nebo válečném stavu. K ukrytí při mimořádných událostech nejsou vhodné, neboť je třeba je nejprve vybudovat.

Vybrání vhodného prostoru

  • Vhodný prostor je třeba vybrat v dostatečném předstihu. Měl by být v suterénu nebo ve sklepě ve střední části budovy, co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. Zdi by měly být co nejtlustší. Světlá výška (od podlahy ke stropu) by měla být minimálně 2,3 m při dodržení minimální podchodné výšky (od podlahy k nejnižší části stropu, nebo potrubí pod stropem) 1,9 m.
  • Velikost prostoru by měla odpovídat předpokládanému počtu ukrývaných. Pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1 - 3 m2 podlahové plochy v prostoru s nuceným větráním a 3 - 5 m2 podlahové plochy v prostoru bez větracího zařízení.
  • Dveře se musí otevírat směrem ven z úkrytu. Úkryt musí mít nejméně dva nouzové výlezy nebo jinou možnost úniku.

Vybudování improvizovaného ukrytí

  • Stanovte si rozsah a postup nutných úprav vybraného prostoru.
  • Zjistěte, kde se nachází hlavní uzávěr plynu, vody a topení.
  • Vykliďte zvolený prostor.
  • Proveďte vnější úpravy včetně větrání.
  • Upravte vnitřní prostor úkrytu a utěsněte ho.
  • Opatřete úkryt vnitřním vybavením (lůžka, židle, WC).
  • Nezapomeňte na trvanlivé potraviny a vodu.

Zodolnění

Úpravy se provádí za účelem zajištění ochrany před chemickými látkami, radiací a mechanickým nebezpečím jako je vojenský útok nebo pád trosek.

Klíčové je:

  • utěsnit všechny otvory v úkrytu,
  • zesílit okenní otvory např. cihlami, kamením, pytli s pískem nebo zeminou,
  • podepřít stropy, překrýt okna a zesílit dveře.

Zdroj: HZS ČR