Jaroslava Ulmannová pochází z Polanky nad Odrou. Vystudovala obchodní akademii, pracovala v živnostenské záložně a Melantrichu. Do roku 1939 byla členkou Sokola Polanka, kde byla později náčelnicí. V roce 1939 se vdala, s manželem vychovali dvě děti, syna a dceru. Od nich se dočkali čtyř vnoučat a sedmi pravnoučat. V Porubě bydlí od roku 1953, do pětadevadesáti let žila samostatně - nejprve v Oblouku, pak na pátém obvodě, aby k ní rodina měla blíž. V roce 2012 se přestěhovala do Domova Slunečnice. Do roku 1972 pracovala jako mzdová účetní v porubském Bytostavu, v důchodovém věku ještě pracovala jako úřednice na VŠB a na porubském úřadě. V roce 1976 ovdověla.

Její velkou láskou byla zahrádka ve Lhotce, kam poctivě dojížděla od jara do podzimu až do svých osmdesátin, a na níž nejraději pěstovala květiny. Podle slov dcery Jaroslavy měla maminka ráda přírodu a dokumenty o ní, donedávna luštívala křížovky. „Naše maminka je velice hodná, vždy byla ohleduplná a laskavá,“ tvrdí dcera.