Ludmila Kubenková se narodila ve Svinově jako nejmladší z deseti dětí. A už ve dvanácti letech musela do služby. „Starala jsem se o děti, vařila… Asi pět let jsem například pečovala o malého Jirku paní modistky z Vítkovic. Spala jsem v kuchyni na skládací posteli, a když byl Jirka miminko, brávala jsem ho na noc k sobě, aby neplakal,“ zavzpomínala paní Kubenková. Později začala pracovat v koksovně Dolu Vítězný únor, kde těžkou práci vykonávala až do svého odchodu do důchodu.

Ve svém volném čase paní Ludmila ráda šila, tancovala a zpívala. „Babička hodně luštila i osmisměrky, ale teď už jí zrak moc neslouží. Ale písničky si ráda zpívá pořád,“ prozradil vnuk Radim. A co potěší stoletou letou oslavenkyni dnes? „Ráda si dám po obědě malé pivo, sem tam štamprličku, ale tu jen výjimečně,“ usmála se paní Kubenková.

V současnosti se o jubilantku pečlivě stará její dcera a radost jí dělají i návštěvy dvou vnuků a čtyř pravnoučat.

Vedle Ludmily Kubenkové žijí v Porubě další dvě ženy ve věku 100 let. Nejstarší Poruban má 101 let.