Právě fenomén paměti, pomíjivosti, vzpomínání a zapomínání se táhne výstavou jako červená nit. Oba autoři – jeden skrze pastiše (díla záměrně napodobující renesanční a barokní kresby) a druhý prostřednictvím instalace poukazují na to, že paměť je dnes, v době plné snadných možností k uchovávání dat či vzpomínek, zakrnělá nebo neúplná. Zároveň dokládají věčnou touhu člověka po nepoznaném a novém a jeho obavy z rutiny a monotónnosti, která ovšem k životu mnohdy také patří. Paměť je v podání autorů křehká nádoba, jejíž amnézie může uškodit nejen jednotlivci, ale i celé společnosti.

Otevření výstavy se musí obejít bez vernisáže, hudby, bez lidí; její představení se přenese do on-line prostoru do videa, které bude následně k vidění na youtube kanálu Galerie Dukla. Navštívit ji však lze prakticky kdykoliv – díky umístění do pasáže bývalého kina patří Galerie Dukla mezi jedno z mála míst, kam je možné i v době pandemie zajít za kulturou.