Po výstavě v roce 2018 představuje neformální uskupení 6 × 6 ostravských fotografů novou kolekci snímků. Skupina vznikla okolo Kamrlíku fotografie a i v dnešní uspěchané době stále tvoří pomocí klasického černobílého procesu na svitkový film, nejčastěji na formát 6 × 6 mm.

Dalibor Bednář
Je povoláním zaměřený technicky, mimopracovními zájmy a aktivitami orientovaný různými kulturními směry, mezi nimiž jednoznačně převažuje zájem o výtvarné umění a především o fotografii. Fotografování se soustředěně věnuje desítky let a za tu dobu postupně dosáhl kvality, kterou stírá hranici mezi fotografickými amatéry a profesionály. V posledních letech se zaměřuje převážně na tematické projekty, které pak prezentuje na samostatných výstavách v ČR i v zahraničí, publikuje v pravidelně vydávaných fotografických kalendářích nebo v autorských publikacích.

Jarmil Bobin
Narodil se v Opavě jako Tomáš Nevrlý. První fotografické krůčky zvládl s fotoaparátem Zenit a dodnes na něj i přes mnohostrannou kritiku nedá dopustit. Fotí jen klasickými fotoaparáty a jen pro radost. Rád fotí motivy pro něj zajímavé. Výstavu nafotil Pentaconem six a Flexaretem S.

Stanislav Boščík
Fotí od dětství, ale období fotografická u něj střídala i dlouhá období abstinence. V posledních letech však závislosti na fotografii podlehl zcela, a to zejména pro krásu starých fotografických přístrojů, opojnost valérů šedé barvy, omamnost vůně chemikálií a v neposlední řadě pro klid v temné komoře. Do přírody či města se vydává obtěžkán fotoaparáty a objektivy, aby se pak skrze ně, schvácen, ale zároveň uchvácen, snažil zachytit všední výjevy tak nějak nevšedně. Takto vznikly i fotografie jeho souboru na této výstavě.

Tom Hudeček
Filmař, horolezec a fotograf, mezi svými kamarády též znám jako RED. Klasická fotografie pro něj vždy byla místem, kam utéct z každodenního profesního života. Ale i ten ho občas zavede do míst, jako je duše hlavního města na severu Číny. Soubor těchto klasických fotografií ukazuje Peking (Beijing) jako živou organickou bytost, se kterou měl možnost splynout a jen ji mlčky pozorovat objektivem fotoaparátu. V jeho srdci tohle místo zanechalo nesmazatelnou stopu, jejíž otisk můžete zde zhlédnout…

Kat Hudečková
Fotografování naplno propadla po prvních pokusech s podomácku vyrobenou camerou obscurou před deseti lety. Je pro ni koníčkem, terapií, momentem zastavení se a způsobem, jak si uchovat prchavé momenty. Více než o konkrétní sdělení se snaží o zachycení atmosféry a pocitů. Na letošní výstavu přináší hrst slunečních paprsků ze severu Polska.

Radek Michálek
Nesmělé dětské pokusy s fotografií vystřídal po absolvování vysoké školy hlubší fotografický zápal se zaměřením na techniku. Fotografie mu umožňuje zprostředkovat své vidění světa širšímu publiku. Na fotografii ho baví hravost, která se projevuje střídáním formátů, fotoaparátů i technik.

Lucie Sedláčková
Pochází z Opavy a fotografování ji vždy bavilo, ale až v roce 2016, po setkání s nadšenci okolo srazů Flexaretů, objevila kouzlo temné komory. Velmi ráda hledá zajímavé architektonické prvky, stíny, odlesky a zrcadlení obrazů. Lucii není lhostejná devastace přírody, z které čerpá pozitivní energii a inspiraci.

Martin Smékal
Narodil se a žije v Ostravě, jeho fotografické práce jsou inspirované, nebo volně souvisejí s prostředím průmyslové Ostravy. Na jeho fotografiích se objevují městské krajiny, fragmenty města, nebo i zátiší z předmětů nalezených na periferii města (např. v souborech „Věci a místa“, 1997, „Druhá vrstva“, 1999, nebo „Bezpečné úkryty“, 2004), sporadicky také portréty a akty snímané nejčastěji v konfrontaci s industriálním prostředím („Občasné příležitosti“). Je absolventem ostravské Lidové konzervatoře (1979) a Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě (1999), v oboru fotografie se však neprofesionalizoval a věnuje se prakticky pouze své volné tvorbě. Svými fotografiemi se podílel na řadě samostatných i kolektivních výstavách, z těch významnějších jsou to např. „Funkeho Kolín“ (1993), výstavy se skupinou „Milan“ (Bombej, 1999), nebo „15 z Fiducie“ (Brusel, 2010) a řady výstav prezentující Institut tvůrčí fotografie.

Martin Šustek
Profesně se šťourá v počítačovém softwaru, v klasické fotografii hledá únik od virtuálních nul a jedniček do světa mechanických závěrek a papírových obrázků, kde se neoptimalizuje na rychlost a výkon, ale vše se musí dělat ručně, poctivě a pečlivě, neboť každá zkratka či zjednodušení může pokazit výsledek. Na fotografiích krajiny se snaží hledat hranici mezi nedotčeným stavem přírody a zásahem lidí, s akcentem na pomíjivý vliv člověka a schopnost divočiny pronikat zpátky do měst. Fotografuje především na střední formát aparáty Flexaret či Praktisix, ale zajímá se také o velkoformátové přístroje a okrajově i o kinofilm a ještě menší formáty.

Ladislav Vavřík
Fotím rád a je to doufám znát... Každý, kdo zná vůni ustalovače, dobře ví, kde najde na Hulváckém kopečku pověstný Kamrlík fotografie, který zde Ládík provozuje již od roku 1997.

Výstava 6 x 6 – Podruhé na schodech potrvá do 30. 4. 2020.