Rok se s rokem sešel a už opět Střední škola služeb a podnikání v Ostravě, prostřednictvím svých studentů studujících obor Fotograf, vystavuje v Galerii na schodech.

Letošní fotografický soubor má název Fragmenty času a je koncipován tak, aby na fenomén času nebylo nahlíženo jen jako na něco, čeho je všeobecně nedostatek, co nás nutí ke spěchu, o čem se říká, že to jsou peníze. Záměrem bylo soustředit se na ony drobné částečky, ze kterých se náš život skládá – fragmenty času, ve kterých je člověk sám sebou nebo se stává součástí většího celku nebo si v pohledu na krajinu světa uvědomuje vlastní, pomíjivou realitu.

Anna Špundová, 4. ročník
Jmenuji se Anna Špundová. Fotografie je pro mne nenahraditelná součást mého života. Pomocí fotografie můžete člověku přiblížit svůj pohled na svět. Fotografuji více než pět let. Nazvala bych se multižánrovým fotografem, ale nejvíce mi přirostla k srdci zvířata, zátiší a portréty. Miluji klasickou černobílou fotografii (není nic lepšího než při červeném světle pozorovat vznik jedinečného okamžiku). Mou inspiraci je fotograf Josef Sudek a Leonard Nimoy.

Markéta Salíková, 3. ročník
Mým oblíbeným tématem je reportážní a sportovní fotografie. Na těchto tématech mě baví, že jsou založené na nějaké akci. Reportážní fotografii jsem si oblíbila z důvodu toho, že i jednou fotografií lze povědět příběh a ještě klást otázky - snaží se zachytit realitu, daný děj a je třeba schopnost všímat si situací, které se jen tak neopakují.
Vzor? Například Daniel Vojtěch, fotograf cyklistiky Michal Červený, Adolf Horsinka nebo Jan Šibík a v neposlední řadě můj strýc Petr Žižka, kteří mě zaujali svými fotografiemi, a můžu je označit za vzor ve fotografii.

Vojtěch Štancl, 3. ročník
Jmenuji se Vojtěch Štancl, pocházím z Ostravy a studuji na střední škole služeb a podnikání. Kdybych měl vybrat, co mám na fotografii nejraději, asi bych volil krásu a svobodu. Krásu okamžiku. A pocit svobody z toho, že můžu fotit, co chci, jak chci, kdy chci a kde chci. Rád bych do budoucna zavítal do oblasti válečných fotografií či fotografií, které zachycují nějaký konflikt.
Dostal jsem otázku, kdo je mým největším vzorem mezi fotografy. Mou odpovědí je nikdo, protože mým vzorem je celý okolní svět

Zuzana Macečková, 3. ročník
Jmenuji se Zuzana Macečková. Fotografie miluji, protože dokáží zastavit čas, zachytit dobu. Zachytí louku, na které za několik let stojí město, zachytí mladou krásnou ženu, ze které je za pár desítek let babička s tváří plnou vrásek, zachytí dům, který za stovky let ztrouchniví a zřítí se. Všechno se mění, ale fotografie nám tyhle vzpomínky dokážou uchovat. Mým vzorem není konkrétní fotograf, jsou to všichni ti, na jejichž fotografie jsem se dívala jako malá a přemýšlela, jak tohle může člověk dokázat. Fotky jsou úžasné, a nikdy mě nepřestanou překvapovat.

Dominik Knýbel, 2. ročník
Jmenuji se Dominik Knýbel. Zaměřuji se na focení portrétů, tvorbu fotomontáží, tvorbu grafického designu a videa. Na fotografii mám rád především svobodu. To, že jedinou věcí, co mě může omezit, je má představivost. U fotografií se nejvíce věnuji postprodukci. U fotomontáží pak chci, aby měly tajemnou atmosféru.

Dominika Koblovská, 3. ročník
Jmenuji se Dominika Koblovská a mými nejoblíbenějšími žánry jsou

Gabriela Krchová, 3. ročník
Fotografování jsem se začala věnovat až na střední škole, kdy jsem si taky uvědomila, že mě to baví a vidím v tom potenciál. Mým vzorem je Charles Ebbets a jeho nejznámější fotka „Lunchtime Atop A Skyscraper“. Mě osobně nejvíce zaujala architektura z toho důvodu, jak se postupem času měnil styl stavby. Dále také portrét a krajina, kde vidíme tolik krásy schované v přírodě.

Štěpánka Parvová, 2. ročník
Focení Jánských koupelí byl pro mě obrovský zážitek. Už delší dobu se mi líbí URBEX styl. Focení Jánských koupelí je jedno velké dobrodružství, když vstoupíte do budovy, která vám pomalu padá na hlavu, cítíte adrenalin. Stačí jeden špatný krok a … To se mi na tom líbí. Tuto lokalitu jsem navštívila celkem 2x a určitě se tam ještě někdy podívám. Je to místo, kde je stále spousta nových objektů k focení.
Mimo jiné se také věnuji portrétní a rodinné fotografii, včetně rodin s handicapovanými dětmi. Práci s fotoaparátem považuji za relax a pohodu, při kterém se ráda setkávám s lidmi, jejich životními příběhy a zajímavými místy.

Martin Sojka, 2. ročník
Můj vzor mezi fotografy je Američan jménem Devin Graham. Není přesně fotograf, ale kameraman. Ovšem taktéž hodně fotí. Jeho fotky na mě působí radostně a vesele, stejně tak, jako jeho videa. Dává člověku chuť do života, důvod proč žít a užívat si každičkou vteřinu našeho žití. Prostě vydolovat radost z každé maličkosti. Jeho žánrem jsou především videa adrenalinového, krajinného a filmového typu. Taktéž natáčí živě hrané trailery k různým počítačovým hrám. Nejvíce, co na něm obdivuju, je to, že si vytvořil i svůj vlastní tým “DevinSuperTramp“, se cestuje po světě. Jeho videa můžete nalézt na stránkách YouTube pod názvem týmu. Já osobně musím říct, že raději natáčím a stříhám videa, než fotím. Focení mě ale taky velice baví, protože fotografie mají své kouzlo.

Jonáš Dus, 2. ročník
Slyšeli jste již toto jméno? Ne...? Asi nebylo moc příležitostí, uznávám. Ale teď se dnem za dnem, krok za krokem snažím zdokonalovat a dostávat do podvědomí lidí. Snažím se nespadnout k stereotypu, s uvážením porušovat některá pravidla a tím se ve fotografii dostat co nejdál od kýče. I když je pravda, že někteří lidé by byli mnohem radši vyfoceni tak, jak jsou vyfoceni jejich známí, známí známých a tak dále, než by experimentovali, zkoušeli a tím právě porušovali to co je běžné a vídáme to bez zaujetí denně.
Dle možností sleduji novinky, inspiruji se od mých idolů, kteří jsou mnohdy právě těmi outsidery, publikující fotky, nad kterými se musíte zastavit a přemýšlet. A hlavně: jsem nadšenec v oboru - fotografie ve mně prostě je!
Zkuste si mé jméno zapamatovat - i když jsem dnes jen chlapec ukazující Vám tři fotky a promlouvající v pár větách, plánuji sebe nezavrhnout a jít dál - přece jen je mi teprve sedmnáct, děkuji!

Petra Bazalová, 1. ročník
Jmenuji se Petra. Focení se věnuji asi půl roku. Nejraději fotím portréty a převádím je do černobílé podoby. Na fotografii mám ráda to, že smím porušovat pravidla, ale musím to správně podat. Mám ráda to, že fotka zachytí určitý moment a emoci. Fotografii je osobní záležitost. Požaduji názor ne kritiku, kdyby mi někdo něco kritizoval, pro fotografie nikdy bych si nevytvořila svůj styl.
Určitý vzor mezi fotografy nemám, od každého se mi líbí něco jiného. Mám ale ráda temné fotografie.

Markéta Krajhanzlová, 2. ročník
Na svých fotografiích se snažím zachytit city a emoce, které nelze jinak vidět. Nejraději fotím portréty, kde si můžu popovídat s lidmi a poznávat jejich příběhy a zkušenosti. Chci, aby se lidé, které fotím, dívali na mé fotografie a vzpomínali na své šťastné a radostné okamžiky, aby děti, které fotím, měly úžasné fotky ze svého dětství, které si v dospělosti mohou prohlédnout.