Navigace

Jindřich Stania: Krajina v pastelu (17. 7. – 18. 8. 2017)

4/7 2017

Jindřich Stania se začal svému celoživotnímu koníčku – malování – věnovat až v důchodovém věku. Náměty jeho prací je zejména krajina v okolí Opavy (zvláště zákoutí řek, rybníků, přehrad) a květinová zátiší.

Jindřich Stania: Krajina v pastelu (17. 7. – 18. 8. 2017)

Rodák z Dolní Lutyně se narodil 10. 6. 1937. Studium na gymnáziu v Bohumíně ukončil roku 1955. Poté absolvoval vojenské Dělostřelecké učiliště v Hranicích na Moravě a v roce 1958 nastoupil do služby k vojenskému útvaru v Opavě jako poručík dělostřelectva. V roce 1966 odešel na vlastní žádost do zálohy v hodnosti majora a do roku 1977 pracoval na Okresním národním výboru v Opavě (dále jen ONV).

Malování provází autorův život od mládí a stalo se jeho velkým koníčkem. Se svými pracemi sklidil četná uznání v Armádní soutěži umělecké tvořivosti. Intenzivně se věnuje malování až v důchodu, kdy začal pracovat s pastelem.

První výstavy svých prací uspořádal v letech 1978, 1980 a 1997 na pracovišti ONV v Opavě. V letech 2005, 2007, 2008 v Opavě, 2009 a 2010 vystavoval ve Dvorcích, roku 2011 v Háji ve Slezsku, v Odrách a ve Vítkově, roku 2012 v Háji ve Slezsku, v Opavě, v Hranicích na Moravě, v Krnově, 2013 v zámku Linhartovy u Krnova, roku 2014 v galerii v Hradci nad Moravicí, ve fakultní nemocnici v Porubě nebo ve Fakultní nemocnici Ostrava, roku 2015 v Háji ve Slezsku, roku 2016 v Holasovicích.

Návštěvníci těchto výstav kladně hodnotili realistické zobrazení krajiny v daném ročním období, použité rozměry a barevnou škálu provedení, kterou umožňuje právě pastel.

Stěžejními náměty jeho prací je hlavně krajina v okolí Opavy, zvláště zákoutí řek, rybníků, přehrad a květinová zátiší. Rád portrétuje i psy, u kterých oceňuje jejich věrnost k člověku. Upřednostňuje realistické zobrazení krajiny, dává přednost barvě před tvarem, který je druhořadý, avšak pro realistické vyjádření důležitý a pro oko diváka jasně srozumitelný. „Obraz nemá být pro diváka barevným rébusem, ale má navodit náladu, kterou zobrazuje, působit harmonicky a být krásnou dekorací. Jen tak si vytvořený obraz získá diváka a zachová svou výtvarně uměleckou příslušnost a hodnotu,“ říká sám autor.