Jan Kostera již od útlého věku inklinoval k umění rozličného druhu. První kroky vedly k hudbě – od pěti let hrál na klavír, od dvanácti let na trumpetu a na vojně založil malou dechovou kapelu.

Hudba se promítla i do jeho povolání. Po vojně pracoval jako varhanář a restaurátor těchto zajímavých hudebních nástrojů. V roce 1999 dokonce po práci na varhanách Domu kultury města Ostravy přijali s otcem nabídku na stavbu nových varhan pro město Beloit v americkém státě Wisconsin.

Jeho restaurátorskýma rukama prošlo mnoho zajímavých kousků. Jedním z nich je citera, která se dnes nachází v ostravském Muzeu citer. Tento hudební nástroj je ve světě i u nás již spíše raritou.

Hrát na nástroje a vracet jim život však Janu Kosterovi nestačilo a hudební zájem rozšířil i o komponování hudby. Při skládání hudby pro Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy v Ostravě – Krásném Poli se poté dostal i k filmové tvorbě.

S kolegou René Fešarem rozpohybovali snímky NASA a od té doby je vyhledávaným dokumentaristou nebezpečných a veřejnosti nepřístupných míst. Téměř patnáct let spolupracuje s ostravským QQ studiem a pod vedením režiséra Vladimíra Mráze natočil třeba časosběrný snímek o kompletní revitalizaci Dolní oblasti Vítkovice.

Dekorativní fotografie začal Jan Kostera tvořit v době, kdy z pracovních důvodů často navštěvoval různé veřejné prostory, ale také byty a rodinné domy. Při těchto návštěvách zjistil, že téměř všude visí na zdech standardizované fotografie/obrazy sériové výroby z nákupních center. Rozhodl se tedy vytvořit a vytisknout sérii fotografií formátu A1, kdy každý kus bude originál a nový majitel si tak může být jist, že zachycená krajina nebo objekt je tu jen pro něj.