Pokud se kdokoli podívá do katastrální mapy Poruby z roku 1836, zjistí, že už v ní je zakreslena lipová alej, která vedla z Poruby do Klimkovic. O více než 180 let později z ní zůstaly zachovány pouze čtyři stromy.

Byť se lípy dožívají stovek let, tyto porubské v tak dobré kondici nejsou. Jejich ne příliš dobrý zdravotní stav se řeší už od druhé poloviny minulého století. Například v porubské kronice z roku 1967 najdete tento zápis: Na nábřeží u kostela máme staré lípy, bohužel uvnitř jsou vyhnilé. Ač jsou v péči ochrany přírody, nic se pro jich záchranu nedělá, ač se o tom jedná již třetí rok. Vinu má TAZSMO (Technické a zahradní služby města Ostravy – pozn. aut.), který měl konservaci provésti, ale nic neudělal. Letos si mládež v jednom dutém stromě rozdělala ohníček a je nebezpečí, že lípa vezme za své, už z obavy, aby se sama neskácela. Zdá se, že bude dříve poražena, než bude zachráněna!

Ačkoli nad stromy byl vyřčen ortel už před půl stoletím, Poruba se je snažila zachránit. Intenzivně se na tom pracuje od roku 2013. O dva roky později byly stromy ošetřeny zdravotním a bezpečnostním ořezem a bylo odstraněno nevhodné oplechování dutin. V roce 2016 se odborníci z brněnské Mendelovy univerzity snažili vlít lipám přímo „do žil“ metodou makro-injektáže výživu, aby se zlepšila jejich vitalita. I když se věřilo, že život všech čtyř prodlouží alespoň o půl století, povedlo se to jen ze tří čtvrtin. Nejhůře je na tom lípa, která stojí na Klimkovické ulici nejníže. Přes všechnu péči loni odborníci konstatovali, že lípa je mrtvá, a bylo vydáno rozhodnutí o povolení skácení dřeviny.

Ale protože zaměstnanci odboru technických služeb a zeleně ÚMOb Poruba sledují moderní trendy v péči o zeleň a dřeviny zvláště, začali zvažovat, že by lípě, která se letos na jaře už ani neolistila, darovali „druhý život“.

„Ačkoliv je naší prioritou starost o provozní bezpečnost stromů, respektive bezpečnost lidí, kteří Klimkovickou ulicí procházejí, navrhujeme zachování torza. Ono takzvané mrtvé dřevo se tak totiž nyní stane biotopem pro mnoho druhů živočichů, hub nebo rostlin,“ vysvětlil místostarosta Miroslav Otisk. „V první fázi jsme zvažovali, že bychom kmen odstranili a přesunuli na jiné místo, například do nedalekého Zámeckého parku, kde bychom ho nechali samovolně rozpadnout. Ale po poradě s odborníky přistoupíme k tomu, že ho v celé výšce ponecháme na místě.“

Mrtvého dřeva, které má význam pro ohrožený dřevní hmyz, je v přírodě – natož v městském prostředí – nedostatek. „Doporučuji ponechat na místě stojící torzo, pouze je ořezat a zajistit do té podoby, aby nikoho neohrožovalo,“ potvrdil správnost záměru entomolog z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Petr Kočárek. Na místě, kde staré lípy stojí, dělal před šesti lety průzkum výskytu zvláště chráněných druhů hmyzu.

Jak říká, pohledy veřejnosti na mrtvý stojící strom se liší, ale dost lidí, včetně jeho, ho vnímají jako esteticky zajímavý prvek. „Mrtvé stromy do přírody patří, a to, že nejsme zvyklí je běžně vídat, je způsobeno desítky let praktikovaným hospodařením. Podle toho je usychající strom zdrojem nákazy a je potřeba ho urychleně pokácet, dokud lze dřevo ještě zpeněžit.“ V současné době je podle něho trend budování broukovišť v parcích (deponování mrtvého dřeva pro ochranu dřevního hmyzu). „Tady se vám nabízí totéž a samo – krásný suchý strom,“ uzavřel Petr Kočárek.