Památník obětem střelby u Fakultní nemocnice je již na místě
Památník obětem loňské prosincové střelby, při které zemřelo sedm lidí, byl v úterý 24. listopadu instalován před budovou Fakultní nemocnice Ostrava. Vytvořil ho výtvarník Lukáš Dvorský, odhalen bude k prvnímu výročí tragické události, které připadá na 10. prosince 2020.
Instalace památníku obětem střelby ve fakultní nemocnici. Foto: Martin Otipka
Vzešel z výtvarné soutěže, kterou vyhlásilo město Ostrava. Projekt na vznik pietního místa s památníkem ve veřejném prostoru u Fakultní nemocnice Ostrava iniciovalo město Ostrava spolu s nemocnicí, soutěž organizoval městský ateliér MAPPA, podílela se na ní také Ostravská univerzita.
„Najít vhodnou, dostatečně citlivou, a přitom důraznou připomínku takto tragické, nesmyslné a těžko pochopitelné události bylo náročně pro všechny zúčastněné. Jsem ale přesvědčen, že je jí zapotřebí. Zbytečná smrt tolika lidí stále bolí; těžko se s ní smiřují ti, kteří byli hrůzných okamžiků jakkoliv účastni, a samozřejmě hlavně blízcí obětí. Těm všem chceme říct, že vnímáme jejich bolest a že nezapomínáme. Myslím, že vybrané dílo naše pocity vystihuje dostatečně přesvědčivě,“ řekl primátor města Tomáš Macura.
Odlitek o váze přibližně 600 kilogramů sestává z pěti částí, které byly svařeny v jeden celek s plechy tvořícími boční strany památníku. Do nich byl vyfrézován text. V poslední fázi před dokončením byla na odlitek nanesena černá patina. Vyroben byl ve slévárně Ještědský bronz ve vesnici Mníšek poblíž Liberce.
„S konečným zpracováním jsem velmi spokojen. Odhaduji, že provést práci v takovéto kvalitě by v Česku dokázalo maximálně pět sléváren. Tento tvar klade nejvyšší nároky na kvalitu povrchu a přesnost tvaru. Na takto velké plynulé ploše se totiž projeví každá nerovnost a nedostatek. Ty mohou vzniknout nekvalitním odlitím či nevhodným broušením. Velice kritickými místy jsou zejména oblasti, kde jsou jednotlivé části k sobě svařeny, protože při svařování zde vzniká pnutí a plochy mají tendenci se stahovat a kroutit. Jedná se tedy o práci maximálně náročnou, ke které je potřeba opravdu mistrovských dovedností,“ řekl autor památníku Lukáš Dvorský.
Porotci vybírali z šesti návrhů. Hodnocena byla nejen výtvarná stránka a citlivý přístup k události, ale také finanční a technická náročnost provedení a následné údržby. Porota neudělila první místo, ale jako nejvhodnější k realizaci vybrala návrh Lukáše Dvorského pro jeho přímočarost a nenásilnou formu, kterou vystihnul tragiku události. Realizováno bylo dílo, které má vůči okolí správně zvolené měřítko a je v dialogu se stávající sochou Vladislava Gajdy, která představuje slunce. Památník evokuje černou díru.
Tři účastníci byli osloveni přímo, další tři porota vyzvala k vytvoření návrhů na základě jejich portfolií. Protože se jedna z původně oslovených umělkyň omluvila, byla nahrazena. Do soutěže tak poslali své návrhy přímo oslovení umělci Jan Šnéberger a Matěj Frank. Na základě dodaných portfolií svůj návrh dodali týmy Karel Filsak s Peterem Demekem a Petr Szyroki s Gabrielou Maňákovou, a dále jednotlivci Přemysl Jurák a Lukáš Dvorský.
Částka na realizaci památníku nepřesáhla hodnotu 1,8 milionu korun. Na úhradě se společnými díly podílely město Ostrava, Fakultní nemocnice Ostrava a Moravskoslezský kraj.
Zdroj: MMO