Prožila těžký život, přesto zůstává optimistkou
Marie Krejčová oslavila 28. března v porubském Domově Slunečnice Ostrava 102. narozeniny. K životnímu jubileu jí blahopřáli místostarosta městského obvodu Poruba Jan Dekický a zástupci ostravského magistrátu.
Místostarosta předal oslavenkyni kytici a dárkový koš a jménem radnice jí blahopřál k významnému jubileu. Marie Krejčová je na svůj věk stále čilá a návštěvníkům ráda povyprávěla o svém životě, ačkoli nebyl zrovna nejjednodušší. Narodila se v Bohumíně, ale většinu svého života prožila v Zábřehu. Pochází ze ševcovské rodiny a v dětství zažila hodně bídy.
„Byl to krušný život a neměli jsme vůbec nic. Užila jsem si hladu, zimy, prostě jsme byli jedna z nejchudších rodin v Zábřehu,“ zavzpomínala na své dětství a dospívání Marie Krejčová. Velice brzy musela pracovat, často jen za jídlo, a za svůj život prošla několika zaměstnáními. „Nikdy jsem se nebála ani nejtěžší práce a často jsem dělala i tu, kterou nikdo jiný dělat nechtěl. A za můj přístup mě měli všude rádi,“ uvedla jubilantka, která největší část produktivního života prožila ve Vítkovických železárnách.
Hodně času trávila i se svým manželem, ráda s ním chodila na hřiby a lovit ryby. Její největší vášní byl ale tanec. „Nevynechala jsem snad jediný ples či bál. Protancovala jsem tam nejedny střevíčky,“ řekla Marie Krejčová. Společenský život měla opravdu ráda, pravidelně navštěvovala divadlo nebo kino. Přes rok pak jezdívala na chalupu, kde pěstovala ovoce a starala se o zahrádku plnou květin.
I když prožila hodně těžký život, zůstala optimistkou. „Ne vždy to bylo jednoduché, ale nestěžuji si. Člověk nakonec vzpomíná spíše na to hezké a toho já v životě zažila spoustu. Teď si užívám důchodu v tomto krásném prostředí,“ poznamenala oslavenkyně, která v poslední době bydlí v porubském Domově Slunečnice Ostrava. „Mám to tady moc pěkné, všichni se o mě krásně starají a já si to užívám,“ dodala Marie Krejčová.
Vitalitu oslavenkyně ocenil i místostarosta Jan Dekický. „Je neuvěřitelné, co všechno paní Krejčová prožila. To si dneska nikdo nedokáže ani představit. Přesto je stále usměvavá, plná života a to si zaslouží náš obdiv. Těším se, až se s ní setkám zase za rok,“ řekl Jan Dekický.