V praktickém bloku se budou přítomní mimo jiné učit, jak se rychle zorientovat v letošním kalendáři i bez toho, že by se do něj podívali. Cílem těchto aktivit je přesvědčit širokou laickou veřejnost, že na tom s pamětí není až tak špatně, jen potřebuje poradit, jak s ní pracovat.

Potíže s pamětí nesouvisejí jen se životem v neustálém stresu a se vzrůstajícím věkem, ale především s onemocněními jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Jsou také jedním z průvodních symptomů akutních onemocnění mozku – cévních mozkových příhod a traumat. „V našem kognitivním centru pracujeme se všemi uvedenými diagnózami," říká zástupce přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Pavel Ressner. „Zhruba jedna třetina pacientů s demencí, kteří k nám přicházejí, tvoří lidé s Alzheimerovou chorobou. Snažíme se u nich znovu nastolit základní funkce mozku nebo je kompenzovat jinými mechanismy, prostě naučit nemocné, jak si s problémy, které jim onemocnění způsobuje, poradit. Podstatná je spolupráce s rodinou pacienta, který by měl v rámci denních aktivit různé kognitivní funkce procvičovat, případně se je snažit nahrazovat kompenzačními mechanismy." 

Přínos kognitivní rehabilitace se projevuje zejména v počáteční fázi Alzheimerovy choroby. I přes počáteční zlepšení však časem vzhledem k typu choroby dochází k postupnému nezvratnému zhoršování funkcí mozku. Podobný, i když přece jen kvalitativně odlišný vývoj má Parkinsonova choroba, u které volíme i jiné formy rehabilitace," pokračuje MUDr. Pavel Ressner a dodává, že nejlepší výsledky má práce s pacienty s akutní lézí, především cévní mozkové příhody a traumata. „Je to dáno tím, že zatímco u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby dochází v mozku k difuzním změnám, u cévní mozkové příhody je zasažena jen určitá oblast mozku, jejíž funkci může po pravidelném tréninku alespoň částečně převzít jiná část mozku. Velmi dobré výsledky máme z práce s mladými lidmi po traumatech. Neuronální plasticita jejich mozku, tedy přirozená schopnost nervového systému měnit se podle nových podmínek a adaptovat své schopnosti, je velmi dobrá, příbuzné oblasti mozku bývají mnohdy schopné převzít určitou funkci anebo ji znovu vytvořit. Nejvyšší plasticitu mozku mají mladí lidé, ženy víc než muži, leváci více než praváci, takže s trochou nadsázky můžeme říci, že nejperspektivnějšími pacienty jsou mladé levoruké ženy. U leváků obecně jsou neustále stimulovány obě hemisféry, protože žijí v pravorukém prostředí a jsou neustále nuceni se adaptovat na to, že něco je obráceně, než jim je přirozené. To stimuluje jejich mozek natolik, že je mnohem plastičtější než u praváků. Když pak dojde k destrukci jedné oblasti, druhá je schopna za ni převzít funkci, protože už byla stimulována a struktura mozku je v podstatě už nastartována."

V Centru pro kognitivní poruchy FNO prochází komplexním kognitivním screeningem a psychologickým vyšetřením měsíčně zhruba 50 pacientů. S nimi pak během tříměsíční kognitivní rehabilitace v pěti až osmičlenných skupinách pracují odborníci Neurologické kliniky FNO. „Nestačí však jen trénovat během pobytu v našem centru, ale doporučujeme i pravidelná cvičení, která lze provádět v domácím prostředí," doplňuje trenérka paměti Petra Krulová, jež se v Centru pro kognitivní poruchy FNO věnuje pacientům s poruchami paměti. „Například senioři by kromě trénování paměti měli získávat nové informace o zdravém životním stylu, navazovat nová přátelství, pracovat na svém sebevědomí, jehož s pokračujícím věkem ubývá. Doručujeme jim hrát pexeso s vnoučaty, nahlas jim číst pohádky, spolupracovat s partnerem a povídat si dejme tomu o informacích, které přečetli v novinách. Nebo spolu mohou soutěžit. Stačí například vzít tužku a stopky a zjistit, kdo za kratší čas vyhledá v novinovém článku více písmen, například a. Je to maličkost, ale prospěšná. Stejně jako třeba skládání puzzle, které stimuluje zrakově prostorové schopnosti, nebo pokusy o psaní nedominantní rukou. Prospěšný je samozřejmě i pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu. Mozek je jako sval a svaly je třeba trénovat v každém věku."