Pomoc Kutné Hory válkou zničené Porubě

Po druhé světové válce patřila Poruba k šedesátce slezských obcí, které byly velmi poškozeny osvobozovacími boji. Z celkového počtu 286 domů bylo 46 domů zcela zničeno, 98 jich bylo těžce a 114 lehce poškozeno. Věcné škody činily přibližně 40 milionů předválečných korun. V roce 1946 se stala pomoc zničenému Slezsku celostátní záležitostí. Zemský národní výbor v Ostravě vytvořil kancelář nazvanou „Budujeme Slezsko“, která žádala moravská a česká města o patronáty nad zničenými slezskými obcemi. Poruby se ujala Kutná Hora.

Do Poruby přijeli kutnohorští poprvé začátkem dubna 1946. „Přivítáni byli shromážděným obyvatelstvem a školní mládeží mezi spálenými budovami obecního domu a Blažejovy továrny za radostného pochodu hudby. Pak zazněla na přivítanou velebná slezská hymna, zdravice žáka a řídícího učitele. Na to podaly místní selky vzácným hostům chlebu a soli. Za zvuku hudby byli hosté vedeni kolem spálenišť do sokolovny, kde předseda místního národního výboru Josef Gelnar vylíčil hostům zlé dni, jež prožilo obyvatelstvo Poruby za doby okupace a nejtěžší chvíle při dobývání Poruby Rudou armádou. Poukázal na nezměrné škody vzniklé v Porubě požáry a bombardováním i na ztráty na životech, jež postihly tehdy Rudou armádu i naše občanstvo. Políbením žáka Bednaříka přijali předsedové Hornych a Čihák opatrovnictví a kmotrovství nad Porubou,“ napsal porubský kronikář. Jako okamžitou pomoc věnovali zástupci Kutné Hory peněžitý dar ve výši 50 000 Kčs,100 m hedvábí,50 m barchetu a 10 párů obuvi. Během roku zdvojnásobili kutnohorští kmotři svůj dar na 99 000 Kčs, přivezli obecní kanceláři nový psací stroj, hasičům novou motorovou stříkačku za 100 000 Kčs a obyvatelům množství prádla, obuvi a oděvu. Největší pomocí však bylo poskytnutí 16 krav, které místní národní výbor s rolnickou komisí rozdělily nejpotřebnějším zemědělcům.

vagon
Vagon, v němž byl do Poruby dovezen dobytek z Kutné Hory

Vzájemné vztahy mezi Porubou a Kutnou Horou se postupně rozvíjely. V létě 1946 odjelo do Kutné Hory 12 děvčat k šestitýdennímu bezplatnému pobytu. Dívky byly ubytovány v rodinné škole, kde se o ně staraly členky Československého červeného kříže. Seznámily se také s pamětihodnostmi města, prohlédly si okolí i vzdálenější místa jako např. Prahu. Kutnohorský místní národní výbor přispěl také na léčebnou péči nemocných dětí v Beskydech a zaslal příspěvek 5 000 Kčs porubské škole.

sbírka
Informace z Kutné Hory o sbírce pro Porubu

Porubští se cítili kutnohorským kmotrům velmi zavázáni a posílali jim desítky děkovných dopisů. Když se v roce 1946 dozvěděli, že je v Kutné Hoře nedostatek uhlí, nakopala pro její občany dobrovolná brigáda v dole Hlubina a Šalomoun 170 tun uhlí. Tento dar byl předán zejména školám – kutnohorským i jiným v tehdejším kutnohorském okresu.

Pomoc Kutné Hory trvala do začátku 50. let 20. století, kdy už hospodářské pomoci nebylo třeba.

 

Prameny:
František Benš: Kronika obce Poruba
Marie Kapavíková: Družba Kutné Hory s Porubou po roce 1945