poslední třetina XIV. století

– dochází k trvalému osídlení, když bylo kolonizováno zalesněné území

1434

– opavská knížata Václav, Vilém a Arnošt, kterým připadla Poruba, když Janem z Kravař vymřela fulnecko-bílovecká větev pánů z Kravař, se vzdala Třebovic, části Svinova i vsi na břehu říčky Porubky ve prospěch Jana Sobka a Matěje Bělíka, bratrů z Kornic

1451

– Matěj Sobek prodal Porubu svému příbuznému Štěpánu ml. Střelovi z Chechla, jemuž a jeho potomkům náležela ves více než 60 let

1514

– dědictvím se Poruba stává majetkem Fabiána Bzence z Markvartovic a následně jeho potomků

1553

– Porubu zdědil Ondřej Bzenec z Markvartovic, který postupně přidal do svého vlastnictví Třebovice, část Svinova i Klimkovice a stal se vůdcem rytířské opozice proti panskému stavu; v této době vyrůstá v Porubě kostel svatého Mikuláše, pod jehož farnost náležela vedle Poruby také Vřesina, Svinov a Třebovice

1573

– Ondřej Bzenec nechal na místě bývalé porubské tvrze vybudovat renesanční zámek, který se stal (spolu s klimkovickým zámkem) jeho sídlem

1599

– Poruba přechází na Jindřicha Vaneckého z Jemničky a jeho potomky

1659

– sňatkem s Ludmilou Konstancií Vaneckou se vlastníkem Poruby stal Jiří Fridrich Skrbenský z Hříště

1690

– od Skrbenských koupil ves Václav, hrabě Oppersdorf

1729

– Jindřich Vilém Wilczek rozšířil rodinné statky o Porubu a další okolní vsi (Velkou Polom, Klimkovice, Svinov a Dolní Polanku)

1766

– selská rebelie na porubském a klimkovickém panství proti robotním povinnostem a praktikám vrchnostenských úředníků

1777

– v Porubě žilo 22 sedláků a 22 zahradníků, kteří obhospodařovali přibližně 81 maldrů polí (1 maldr = 3,35 ha), chovali ovce, krávy a v menší míře prasata

1786

– již tak častými epidemiemi (včetně moru), záplavami či kobylkami sužovanou ves postihlo silné zemětřesení

1808

– na místě původní dřevěné školy byla vystavěna nová školní budova z kamene, která byla na konci XIX. století podstatně rozšířena a přestavěna

1850

– Poruba měla 80 domů, ve kterých žilo 610 obyvatel

1875

– Nad Porubou se přehnala velká bouře s krupobitím, která byla příčinou povodně (podobné záplavy byly i v roce 1880, 1891 a 1892)

konec XIX. století

– ani průmyslový rozvoj Ostravy a Vítkovic nezměnil zemědělský ráz obce (tehdejší rozloha vsi byla 820 ha, z toho 557 ha tvořila obdělávaná půda, 85 ha louky, 19 ha ovocných a 2 ha zelinářských zahrad, 65 ha lesů a nechybělo 8 rybníků)

– rozvíjel se bohatý spolkový život (např. vznikl Sbor dobrovolných hasičů, Čtenářská beseda či Tělocvičná jednota Sokol, která roku 1901 vybudovala svou sokolovnu)

1903

– porubský občan Ignác Blažej vybudoval v Porubě parní pilu a továrnu na nábytek

1910

– byl postaven nový Obecní dům (radnice) na místě, kde sídlo radních zůstalo dodnes; do současné podoby byla přebudována kostelní věž, pod níž byly umístěny hodiny

1914–1918

– 1. světová válka výrazně ochromila rozvoj obce a přinesla smrt 29 obyvatelům vesnice

1925

– po značných změnách v obci po vzniku Československé republiky (regulace Porubky, elektrifikace, vznik obytné čtvrti částečnou parcelací dvorského pozemku, obnovení, další rozvoj spolkového života atd.) došlo k otevření železniční trati Svinov– Poruba–Vřesina

1938

– obec se stala následkem mnichovského diktátu součástí Velkoněmecké říše

1939

– Poruba měla 1 755 obyvatel

1945

– během osvobozovacích bojů na konci 2. světové války byla zničena značná část obce

1948

– po definitivní parcelizaci Wilczkova velkostatku začalo budování hornického sídliště (tzv. dvouletky)

1951

– začátek budování tzv. nové Poruby, moderního města

1954

– Poruba se stala součástí ostravského okresu

1956

– byly dokončeny stavební práce v I. obvodu i v hornickém sídlišti, čímž počet obyvatel nového města stoupl na více než 20 000

1957

– Poruba se stala součástí města Ostravy a k novému městskému obvodu byly připojeny i sousední vsi Pustkovec a Třebovice

1960

– byla dokončena výstavba II. obvodu; zároveň byly k Porubě připojeny obce Svinov a Martinov

1962

– bylo otevřeno velké přírodní koupaliště, které je dodnes největší v ČR; ukončena stavba III. obvodu

1964

– začala výstavba vysokoškolského areálu VŠB (VI. obvod), skončily hlavní práce na IV. a v plném proudu byla výstavba na V. obvodu

1966

– započala výstavba VII. obvodu

1970

– byla zahájena výstavba VIII. stavebního obvodu a rodinných domů v části Poruba-ves

1976

– k Porubě byly přičleněny obce Krásné Pole, Polanka a Plesná, na území tzv. velké Poruby v té době žilo 105 285 obyvatel

1980

– došlo k otevření hvězdárny a planetária; budovalo se sociální zázemí sídlišť, školy, vysokoškolské koleje, již dříve byl otevřen zimní stadion (1977), později i krytý bazén (1985)

po roce 1989

– revoluční změny přinesly rozpad „velké Poruby” a osamostatnění dříve přičleněných okolních obcí, pokračovala výstavba i rekonstrukce (např. mezi III. a V. stavebním obvodem, dokončení fakultní nemocnice, rekonstrukce privatizovaného porubského zámku)

1991

– po 40leté přestávce se u porubské radnice konala pouť

1997

– po silných deštích v kraji se voda z Porubky a řeky Odry vylila do širokého okolí, Porubu postihla tisíciletá povodeň

2000

– v nově vybudovaném objektu v Porubě zahájil svou činnost Okresní soud v Ostravě

2001

– otevřen Dům s pečovatelskou službou Astra na ulici I. Sekaniny

2003

– I. a II. porubský obvod a část Poruby-vsi se staly 1. září památkovou zónou (jde o oblast s nejstaršími porubskými stavbami – kostelem sv. Mikuláše a zámkem a s domy vystavěnými v 50. letech 20. století ve stylu socialistického realismu)

2006

– byla dokončena výstavba auly a Centra informačních technologií VŠB–TU Ostrava. Poruba má díky nové aule objekt, který je vhodný pro pořádání kongresů, mezinárodních konferencí, kulturních akcí atd.

2009

– na Průběžné ulici byl slavnostně otevřen nový Dům s pečovatelskou službou, který má podobu satelitního městečka

– bylo zrekonstruováno a dostavěno Integrované výjezdové centrum sloužící jednotce Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, spádové služebně Městské policie Ostrava a Územnímu středisku záchranné služby

2010 

– v celorepublikové soutěži Obec přátelská rodině získala Poruba druhé místo v kategorii obce s více než 50 tisíci obyvateli

– Porubu trápily přívalové deště a silný vítr, který na území městského obvodu vyvrátil na 120 stromů

2012 

– v prosinci se v Domě kultury Poklad konal poslední koncert před zahájením jeho celkové rekonstrukce

2014

– nová dominanta Opavské ulice, polyfunkční dům Concept House, byl oceněn titulem Dům roku

2017

– Poruba získala titul Obec přátelská seniorům

2018

– Poruba získala titul Obec přátelská rodině

2019 

– u základní školy na ulici Karla Pokorného bylo v září otevřeno Komunitní centrum Všichni spolu (centrum je první veřejná budova se zelenou střechou v obvodu)

– v soutěži Adapterra Awards zvítězil projekt komunitního centra v kategorii Zastavěná území

– v říjnu městský obvod odkoupil od společnosti Residomo podíl 128 bytových jednotek, které jí do té doby patřily v budově Oblouk

– byl dostavěn poslední úsek prodloužené Rudné – automobily na něj mohly vjet 19. prosince

2020 

– do nového domu pro seniory na Dělnické ulici, kterému lidé vybrali jméno Harmonie, se v druhé polovině října stěhovali první nájemníci

2021

– 1. března začala rekonstrukce souboru domů Oblouk

– 11. srpna byl slavnostně otevřen Dům s pečovatelskou službou Harmonie (je v něm celkem třiadvacet bytů 2 + kk, kavárna, služebna městské policie, několik garáží, atrium plné zeleně, posilovací stroje, hřiště pro děti a fontána);

– 25. srpna byl po devíti letech slavnostně otevřen zrekonstruovaný Dům kultury Poklad (kulturní dům má k dispozici dva divadelní sály, společenský sál, kino, cvičební sál, pět salonků, restauraci s terasou a klubovým prostorem a řadu dalších prostor určených pro kulturu i sport)

2022

– 19. června bylo ve Sportovním areálu Poruba slavnostně otevřeno první certifikované hřiště s umělou trávou a lajnováním pro americký fotbal v České republice, které využívá tým Ostrava Steelers

– v celorepublikové soutěži Obec přátelská rodině a seniorům 2022 získala Poruba třetí místo v kategorii obce s více než 25 001 obyvateli; 28. června převzala ocenění z rukou ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky starostka Lucie Baránková Vilamová

– 8. srpna byly ukončeny stavební práce probíhající na bytovém domě Oblouk (stavebníci opravili fasády, střešní krytiny, hydroizolaci, 58 komínů a vytvořili 201 nových sklepních kójí) 

2023

– v celorepublikové soutěži Obec přátelská rodině a seniorům 2023 získala Poruba druhé místo v kategorii obce s více než 35 001 obyvateli; cenění z rukou ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky převzal 20. června místostarosta Zdeněk Rodek

– 14. srpna byla dokončena rekonstrukce budovy Černá perla na Slavíkově ulici

– 8. září bylo v ulici Nad Porubkou otevřeno sportovní centrum Hangar v Porubě, které nabízí více než 300 metrů lezeckých ploch, především pro bouldering 

– 2. října byl slavnostně otevřen zrekonstruovaný Sportovní areál Poruba (dříve stadion TJ VOKD) na Skautské ulici (komplex nyní zahrnuje fotbalové hřiště, hřiště na volejbal, americký fotbal, házenou a basketbal, atletický ovál, sektory pro atletiku a tenisový areál; vybudovány byly další šatny a zázemí pro sportovní kluby a správce areálu)

2024

– 15. července byla zahájena revitalizace veřejného prostranství u kruhového objezdu na Hlavní třídě, kterému se říká „u Floridy“ podle restaurace, která tam byla postavena v roce 1992 

– kvůli několikadennímu vydatnému dešti vystoupila 14. září říčka Porubka z břehů a zatopila část Poruby-vsi; voda vnikla přibližně do padesáti domů a desítky dalších měly zatopené sklepy; evakuováni byli obyvatelé z ulic Splavní, Na návsi a Rekreační, kterým bylo nabídnuto ubytování na kolejích Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

– městský obvod zvítězil v celorepublikové soutěži Obec přátelská rodině a seniorům 2024 v kategorii obce s více než 35 001 obyvateli; ocenění v Praze převzala 29. října místostarostka Petra Brodová

– 13. prosince vyšla publikace Dějiny Poruby: Od středověké vsi k modernímu městskému obvodu, která mapuje historii Poruby od dávné minulosti až po současnost; zabývá se i geografií, heraldikou, zobrazením obce v mapách, dopravou, architekturou nebo uměním

2025

– 7. července bylo veřejnosti otevřeno zrevitalizované prostranství u kruhového objezdu na Hlavní třídě; dominantou místa se stala kruhová dřevěná vyhlídková terasa, která odkazuje právě na blízký rondel (při rekonstrukci byly asfaltové chodníky nahrazeny betonovou dlažbou, přibylo dětské hřiště, stojany na kola, vodní prvky jako fontána, vodotrysk, mlhoviště a pítko pro lidi i zvířata, umělecká díla byla zrestaurována; nemocné dřeviny byly odstraněny, vysazeno bylo 42 nových stromů a místo obohatily nové výsadby trvalek, cibulovin a okrasných keřů)