Statutární město Ostrava - oficiální portál
  • Velikost písma:
  • A
  • A
  • A

Osobní nástroje

Poruba v datech

Poslední změna: Úterý 04.09.2018 16:33
Významné události v dějinách obce.

Poslední třetina XIV. století – dochází k trvalému osídlení, když bylo kolonizováno zalesněné území

1434 – opavská knížata Václav, Vilém a Arnošt, kterým připadla Poruba, když Janem z Kravař vymřela fulnecko-bílovecká větev pánů z Kravař, se vzdala Třebovic, části Svinova i vsi na břehu říčky Porubky ve prospěch Jana Sobka a Matěje Bělíka, bratrů z KornicOndřej Bzenec z Markvartovic

1451 – Matěj Sobek prodal Porubu svému příbuznému Štěpánu ml. Střelovi z Chechla, jemuž a jeho potomkům náležela ves více než 60 let

1514 – dědictvím se Poruba stává majetkem Fabiána Bzence z Markvartovic a následně jeho potomků

1553 – Porubu zdědil Ondřej Bzenec z Markvartovic, který postupně přidal do svého vlastnictví Třebovice, část Svinova i Klimkovice a stal se vůdcem rytířské opozice proti panskému stavu; v této době vyrůstá v Porubě kostel svatého Mikuláše, pod jehož farnost náležela vedle Poruby také Vřesina, Svinov a Třebovice

1573 – Ondřej Bzenec nechal na místě bývalé porubské tvrze vybudovat renesanční zámek, který se stal (spolu s klimkovickým zámkem) jeho sídlem

1599 – Poruba přechází na Jindřicha Vaneckého z Jemničky a jeho potomky

1659 – sňatkem s Ludmilou Konstancií Vaneckou se vlastníkem Poruby stal Jiří Fridrich Skrbenský z Hříště

1690 – od Skrbenských koupil ves Václav, hrabě Oppersdorf

1729 – Jindřich Vilém Wilczek rozšířil rodinné statky o Porubu a další okolní vsi (Velkou Polom, Klimkovice, Svinov a Dolní Polanku)

1766 – selská rebelie na porubském a klimkovickém panství proti robotním povinnostem a praktikám vrchnostenských úředníků

1777 – v Porubě žilo 22 sedláků a 22 zahradníků, kteří obhospodařovali přibližně 81 maldrů polí (1 maldr = 3,35 ha), chovali ovce, krávy a v menší míře prasata

1786 – již tak častými epidemiemi (včetně moru), záplavami či kobylkami sužovanou ves postihlo silné zemětřesení

1808 – na místě původní dřevěné školy byla vystavěna nová školní budova z kamene, která byla na konci XIX. století podstatně rozšířena a přestavěna

1850 – Poruba měla 80 domů, ve kterých žilo 610 obyvatel

1875 – Nad Porubou se přehnala velká bouře s krupobitím, která byla příčinou povodně (podobné záplavy byly i v roce 1880, 1891 a 1892)

Konec XIX. století – ani průmyslový rozvoj Ostravy a Vítkovic nezměnil zemědělský ráz obce (tehdejší rozloha vsi byla 820 ha, z toho 557 ha tvořila obdělávaná půda, 85 ha louky, 19 ha ovocných a 2 ha zelinářských zahrad, 65 ha lesů a nechybělo 8 rybníků); rozvíjel se bohatý spolkový život (např. vznikl Sbor dobrovolných hasičů, Čtenářská beseda či Tělocvičná jednota Sokol, která roku 1901 vybudovala svou sokolovnu)

Továrna Ig. Blažeje1903 – porubský občan Ignác Blažej vybudoval v Porubě parní pilu a továrnu na nábytek

1910 – byl postaven nový Obecní dům (radnice) na místě, kde sídlo radních zůstalo dodnes; do současné podoby byla přebudována kostelní věž, pod níž byly umístěny hodiny

1914–1918 – 1. světová válka výrazně ochromila rozvoj obce a přinesla smrt 29 obyvatelům vesnice

1925 – po značných změnách v obci po vzniku Československé republiky (regulace Porubky, elektrifikace, vznik obytné čtvrti částečnou parcelací dvorského pozemku, obnovení, další rozvoj spolkového života atd.) došlo k otevření železniční trati Svinov– Poruba–Vřesina

1938 – obec se stala následkem mnichovského diktátu součástí Velkoněmecké říše

1939 – Poruba měla 1 755 obyvatel

1945 – během osvobozovacích bojů na konci 2. světové války byla zničena značná část obce

1948 – po definitivní parcelizaci Wilczkova velkostatku začalo budování hornického sídliště (tzv. dvouletky)

1951 – začátek budování tzv. nové Poruby, moderního městaRozestavěná Alšova ulice

1954 – Poruba se stala součástí ostravského okresu

1956 – byly dokončeny stavební práce v I. obvodu i v hornickém sídlišti, čímž počet obyvatel nového města stoupl na více než 20 000

1957 – Poruba se stala součástí města Ostravy a k novému městskému obvodu byly připojeny i sousední vsi Pustkovec a Třebovice

1960 – byla dokončena výstavba II. obvodu; zároveň byly k Porubě připojeny obce Svinov a Martinov

1962 – bylo otevřeno velké přírodní koupaliště, které je dodnes největší v ČR; ukončena stavba III. obvodu

1964 – začala výstavba vysokoškolského areálu VŠB (VI. obvod), skončily hlavní práce na IV. a v plném proudu byla výstavba na V. obvodu

1966 – započala výstavba VII. obvodu

1970 – byla zahájena výstavba VIII. stavebního obvodu a rodinných domů v části Poruba-ves

1976 – k Porubě byly přičleněny obce Krásné Pole, Polanka a Plesná, na území tzv. velké Poruby v té době žilo 105 285 obyvatel

1980 – došlo k otevření hvězdárny a planetária; budovalo se sociální zázemí sídlišť, školy, vysokoškolské koleje, již dříve byl otevřen zimní stadion (1977), později i krytý bazén (1985)

Po roce 1989 – revoluční změny přinesly rozpad „velké Poruby” a osamostatnění dříve přičleněných okolních obcí, pokračovala výstavba i rekonstrukce (např. mezi III. a V. stavebním obvodem, dokončení fakultní nemocnice, rekonstrukce privatizovaného porubského zámku)

1991 – po 40leté přestávce se u porubské radnice konala pouť

1997 – po silných deštích v kraji se voda z Porubky a řeky Odry vylila do širokého okolí, Porubu postihla tisíciletá povodeň

2000 – v nově vybudovaném objektu v Porubě zahájil svou činnost Okresní soud v Ostravě

2001 – otevřen Dům s pečovatelskou službou Astra na ulici I. Sekaniny

2003 – I. a II. porubský obvod a část Poruby-vsi se staly památkovou zónou (jde o oblast s nejstaršími porubskými stavbami – kostelem sv. Mikuláše a zámkem a s domy vystavěnými v 50. letech 20. století ve stylu socialistického realismu)

Aula VŠB–TU Ostrava2006 – byla dokončena výstavba auly a Centra informačních technologií VŠB–TU Ostrava. Poruba má díky nové aule objekt, který je vhodný pro pořádání kongresů, mezinárodních konferencí, kulturních akcí atd.

2009 – na Průběžné ulici byl slavnostně otevřen nový Dům s pečovatelskou službou, který má podobu satelitního městečka; bylo zrekonstruováno a dostavěno Integrované výjezdové centrum sloužící jednotce Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, spádové služebně Městské policie Ostrava a Územnímu středisku záchranné služby

2010 – v celorepublikové soutěži Obec přátelská rodině získala Poruba druhé místo v kategorii obce s více než 50 tisíci obyvateli; Porubu trápily přívalové deště a silný vítr, který na území městského obvodu vyvrátil na 120 stromů

2012 – v Domě kultury Poklad se konal poslední koncert před zahájením jeho celkové rekonstrukce

2014 nová dominanta Opavské ulice, polyfunkční dům Concept House, byl oceněn titulem Dům roku

2017 – Poruba získala titul Obec přátelská seniorům

2018 – Poruba získala titul Obec přátelská rodině

Kontakt

Kontaktní centrum

844 121 314


Spojovatelka

599 480 111


Úřad městského obvodu Poruba
Klimkovická 55/28
708 56 Ostrava-Poruba


ID datové schránky: xpkbv55


Úřední hodiny »