Nejznámějším porubským rodákem je hudební skladatel Ilja Hurník. Mezi další umělce, kteří část svého osobního či profesního života spojili s Porubou, patří například básník pronásledovaný komunistickým režimem Věnceslav Juřina, režisér seriálů a pořadů o přírodě František Mudra, fotograf a grafický designér Vojtěch Bartek, zoolog, výtvarník a publicista Ludvík Kunc, písničkář, textař a básník Jaromír Nohavica, písničkář Pavel Dobeš, herečka Marie Viková, první televizní hlasatelka ostravského studia a rozhlasová moderátorka Eva Mudrová, zpěvák a hudebník Petr Bende či herečka Simona Postlerová. K úspěšným sportovcům, žijícím či působícím v Porubě, se řadí sportovní gymnastka Adolfina Tačová, mistr republiky v leteckém modelářství Ivan Marek, bronzový medailista ve střelbě na olympiádě v Sydney v roce 2000 Martin Tenk, atleti Taťána Netoličková Kocembová, Nikol Ogrodníková, Adam Ptáček a Nikol Tabačková nebo hokejový brankař Martin Prusek a plavkyně Barbora Závadová.

Nejvýznamnější osobnosti Poruby

Ilja Hurník (1922–2013)

- skladatel, klavírista, spisovatel, scénárista a pedagog. Narodil se v Porubě, trvale žil v Praze. Vystudoval klavír a kompozici na AMU v Praze. Jako klavírista se stal významným interpretem díla Leoše Janáčka a francouzských impresionistů, zejména Clauda Debussyho. Je autor mnoha klavírních a sborových skladeb určených mladým a malým interpretům. Zkomponoval opery Dáma a lupiči, Diogenes či Oldřich a Boženka. Jako pedagog působil na pražské konzervatoři a bratislavské VŠMU, kde vychoval řadu klavíristů a skladatelů.

Karel Haruda (1925–2015)

- ostravský malíř původem z Pelhřimova, žil od roku 1959 v Porubě. Vystavoval svá díla nejen v České republice, ale také v Bratislavě, Katovicích či Torontu. Jeho obrazy lze nalézt v soukromých sbírkách v Evropě i za oceánem. Vyučil se řezbářem a pozlacovačem, vystudoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Brně, navštěvoval Akademii výtvarných umění. V padesátých letech 20. století působil jako malíř v oboru scénografie v Národním divadle v Praze, poté ve stejném oboru ve Státním divadle v Ostravě. Zdrojem inspirace pro jeho abstraktní malířskou tvorbu byla hudba, náměty však čerpal i z přírody a v posledních letech i z cest po stopách antické kultury Středomoří.

Rajko Doleček (1925–2017)

- lékař a spisovatel narozený v Praze, dlouhodobě žil v Porubě. Od roku 1953 pracoval v Krajské nemocnici v Ostravě, poté ve Fakultní nemocnici Ostrava. Během své práce se nejvíce věnoval problematice obezity, klinickému výzkumu léčiv, otázkám vzniku a léčby osteoporózy. Oborem jeho působnosti je endokrinologie. Publikoval přes 200 odborných prací v domácím i zahraničním tisku, vystupoval v rozhlase i v televizi, např. v pořadu Nebezpečný svět kalorií. V roce 2015 získal titul Ostravský senior roku a v květnu 2016 se stal čestným občanem Ostravy.

Zdeněk Škarvada (1917–2013)

- čs. letec, který se po obsazení Československa nacistickou armádou v roce 1939 zapojil do zahraničního odboje. Ve Velké Británii vstoupil do řad Královského letectva a stal se příslušníkem slavné 310. čs. stíhací perutě. Komunistický režim hrdinu degradoval, rehabilitace se dočkal teprve v roce 1990, kdy byl povýšen do hodnosti plukovníka. O deset let později byl jmenován prezidentem republiky brigádním generálem. V roce 2007 mu bylo uděleno čestné občanství města Ostravy. Jeho válečné osudy jsou detailně popsány ve dvou knihách. První mapuje historii československé stíhací perutě za války a pilotovy válečné zážitky. Druhá s názvem Nikdy se nevzdávat zachycuje i osobní příběhy letce v době po válce. Zdeněk Škarvada žil téměř 50 let v Porubě.

Ludvík Kunc (1934–2021)

- zoolog, výtvarník a publicista se narodil v Olešné u Rakovníka. V Praze vystudoval vyšší školu uměleckoprůmyslovou, obor knižní grafika a ilustrace. V letech 1961 až 2004 pracoval v ostravské zoologické zahradě, zejména jako chovatel se specializací na kočkovité šelmy. Jeho kresba rysí hlavy byla dlouho logem ostravské zoo (po jeho odchodu do důchodu znak rysa vystřídal hroch). Svůj život zasvětil velkým šelmám a jejich ochraně, zasadil se o to, aby se rys ostrovid vrátil do volné přírody, na území, v nichž byli vyhubeni (na Šumavě, v slovinských, rakouských, švýcarských a francouzských Alpách). Je autorem osmi knih, kromě vlastních knih ilustroval díla dvanácti dalších autorů. Napsal více než dvě stovky odborných článků, především o velkých šelmách. V roce 2018 získal Cenu Josefa Vavrouška udělovanou Nadací Partnerství za konkrétní činy v oblasti životního prostředí.

Adolfina Tačová (*1939)

- sportovní gymnastka, v letech 1957–1967 spolu s Evou Bosákovou a Věrou Čáslavskou tvořila základ československého družstva žen, které získalo v roce 1960 na Olympijských hrách 1960 v Římě a v roce 1964 na Olympijských hrách v Tokiu stříbrné medaile. V jednotlivcích získala stříbrnou medaili na mistrovství světa v roce 1958 v Moskvě a na mistrovství světa 1962 v Praze. Po skončení závodní činnosti nastoupila do funkce profesionální trenérky a vychovala celou řadu vynikajících gymnastek. Za vzornou reprezentaci a za dlouholetou úspěšnou trenérskou činnost s mládeží byla odměněna několika poctami a vyznamenáními. Trvale žije v Porubě.

Františka Novotná (1915–2012) 

- politička, jediná žena ve funkci starostky Poruby (tehdy předsedkyně obvodního národního výboru). Do Poruby se s rodinou přestěhovala v roce 1960. Předsedkyní Obvodního národního výboru v Porubě byla zvolena v roce 1964, za svůj veřejný nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla v roce 1969 vyloučena ze strany a o rok později po šesti letech z funkce porubské starostky odvolána.