„Myslíme si, že osobnost Pavla Tigrida, blízkého nám především svým aktivním postojem ke světu, si památník zaslouží, proto jsme dar porubské radnice v podobě piedestalu přivítali,“ řekla ředitelka porubského jazykového gymnázia Zdeňka Průšová. Na zmenšení a zjemnění obřího čtrnáctitunového kvádru pracuje už od podzimu akademický sochař Miroslav Rybička. Následně do niky žulového bloku zasadí bronzovou bustu Pavla Tigrida a pamětní desku. „Na ní by mělo být vyryto motto ve francouzském a českém jazyce. Na znění textu pracují naši pedagogové společně se studenty,“ potvrdila ředitelka s tím, že pomník by měl být hotov letos v září.

„To, že na podstavci kdysi stávala socha Lenina a nyní z něj vzniká památník věnovaný Pavlu Tigridovi, je zajímavý paradox dějin. Nás projekt gymnázia oslovil, proto jsme se rozhodli jej podpořit i finančně. Na zhotovení busty a pamětní desky plánujeme přispět částkou ve výši padesát tisíc korun,“ uvedl starosta Poruby Lumír Palyza. Podle ředitelky gymnázia Zdeňky Průšové si vytvoření pomníku vyžádá částku 350 tisíc korun. „Na sbírce se aktivně podílejí rovněž samotní studenti. Uspořádali například retro módní přehlídku a ples a připravují i další projekty především v rámci tzv. Malých grantů. Nemalou částkou se na realizaci našeho záměru podíleli i letošní maturanti. Výtěžek z těchto akcí věnujeme osobnosti Pavla Tigrida tak, aby mohl být jeho odkaz stále připomínán a především doceněn, “ uvedla Průšová s tím, že peněžitou sbírku uspořádal i pedagogický sbor.

Bronzová socha Lenina v nadživotní velikosti o délce 420 centimetrů byla odhalena v Porubě v roce 1976. Tento pomník z autorské dílny akademického sochaře Antonína Ivanského stál na Hlavní třídě až do pádu komunistického režimu. V dubnu 1990 byl z veřejného prostranství odstraněn. Sochu Lenina koupil v roce 2002 soukromý ostravský sběratel, dvoumetrový sokl loni porubská radnice věnovala Jazykovému gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě.

Pavel Tigrid se řadí k nejvýznamnějším spisovatelům a novinářům z československé emigrace. V březnu 1939 emigroval do Anglie, po válce se v Československu dlouho nezdržel a vlast opustil podruhé. Nejprve působil v USA, poté přesídlil do Francie, kde žil od roku 1960 až do svého úmrtí v roce 2003. Výjimkou byla devadesátá léta, kdy u nás v letech 1994 až 1996 zastával post ministra kultury. Za nejvýznačnější Tigridův počin je považováno vydávání exilového čtvrtletníku Svědectví, který celá desetiletí mapoval československý politický a kulturní život.