„Sorelu lze považovat za genia loci Poruby. Dává našemu obvodu specifickou atmosféru. Proto jsme se rozhodli vysadit při příležitosti výročí zahájení její výstavby jubilejní strom. Vybrali jsme jinan dvoulaločný. Jde o dlouhověkou dřevinu odolnou proti průmyslovým exhalacím, chorobám a škůdcům. V městském obvodu Poruba se vyskytuje velmi zřídka, proto představuje vhodný prvek k oživení kompozice dřevin,“ vysvětlil starosta Poruby Lumír Palyza s tím, že jubilejní strom je opatřen informativní cedulí. Nachází se u Domu kultury Poklad v lokalitě, která je významným krajinným prvkem a podléhá zvláštnímu režimu ochrany. Výsadbu jinanu dvoulaločného inicioval předseda porubské letopisecké komise Jiří Lexa a kronikářka Poruby Věra Šmajstrlová.
Za předvoj výstavby nové Poruby lze považovat rok 1948, kdy Ostravsko-karvinské doly začaly s výstavbou hornického sídliště, známého jako Dvouletky. V květnu 1951 rozhodla tehdejší vláda o výstavbě nového samostatného městského celku v katastru obce Poruba – Nové Ostravy. Kvůli plánované výstavbě byl v katastru obce Poruby vydán zákaz stavby rodinných domů.
Projekt, na němž pracovalo zhruba 400 architektů a projektantů, počítal s tím, že Nová Ostrava pojme až 150 000 obyvatel. Do roku 1955 byl dokončen I. porubský obvod a začalo se s výstavbou II. obvodu. Plánované obří město však nikdy nedostalo konečnou podobu, mimo jiné také proto, že sorela upřednostňovala monumentální pojetí před ekonomickým hlediskem. Některé vize architektů tak zůstaly pouze “na papíře”, třeba vodní kanál, který měl v šířce 40 kilometrů zrcadlit odraz Nové Ostravy na hladině, či 150 metrů vysoká dominanta Krajského národního výboru. Jiné stavby se podařilo realizovat, například vstupní bránu známou jako Oblouk či soubor obytných domů zvaný Věžičky.
V roce 2003 byl porubský urbanistický celek vystavěný ve stylu socialistického realismu vyhlášen památkovou zónou. Porubská radnice začala v roce 2007 s komplexní rekonstrukcí části I. porubského obvodu, a to především kvůli havarijnímu stavu vozovek a chodníků, zastaralé infrastruktuře a neúnosnému stavu statické dopravy. „Viditelnou proměnou, která však splňovala veškeré požadavky památkářů, prošly během čtyř let ulice Alšova, Budovatelská, Čs. exilu, Urxova a část ulice M. Kopeckého. Rekonstrukcí se podařilo celkově estetizovat prostředí a zlepšit komfort bydlení, aniž by tím utrpěl jedinečný charakter zástavby,” uvedl starosta.