Druhý jmenovaný, který je báňským inspektorem a odborníkem na důlní díla, označil pomocí proutků anomálii pod povrchem v místě, kde ji při předchozích průzkumech naměřily i přístroje. „Proutky ukázaly na rozvolněné místo, odkud zřejmě byla kdysi vytěžena původní hornina. Je pravděpodobné, že se zde nacházelo důlní dílo, které se propadlo nebo bylo zasypáno,“ uvedl Radúz Klika. Ověřování geofyzikálních jevů pomocí virgulí je jeho koníčkem už dvacet let. „Vysoká škola báňská je má alma mater a pojí mě s ní dlouholeté pracovní i osobní vazby. Podílet se na ověřování existence podzemní chodby mi přišlo jako zajímavá příležitost,“ dodal Klika. Ten mimo jiné pomohl objevit i štolu poblíž Hradce nad Moravicí.
Odborný průzkum byl v porubském zámeckém parku zahájen v květnu roku 2009. Záštitu nad ním převzal děkan Hornicko-geologické fakulty Vladimír Slivka a podporuje jej i porubská radnice. Doposud bylo malou vrtnou soupravou, která je jedinou svého druhu v České republice, provedeno v prostoru mezi porubským zámkem a kostelem dvacet vrtů. Řada z nich napověděla, že pokud podzemní chodba skutečně existovala, musela být vyztužena dřevem a nyní je zasypána. O existenci tajné chodby je přesvědčen i majitel zámku Statis Prusalis, který dal v minulosti provést vrtné sondy do zdiva sklepních prostorů, kam mohla úniková cesta ústit.
Pátrání po tajné chodbě inicioval předseda porubské letopisecké komise Jiří Lexa. Ten shromáždil výpovědi pamětníků, z nichž některé dokonce hovoří o tom, že v chodbě byli v závěru druhé světové války zasypáni němečtí vojáci. Objekty, které má tajná chodba spojovat, patří k nejstarším dochovaným památkám Ostravy-Poruby. Historie kostela svatého Mikuláše sahá do patnáctého století, ze století šestnáctého pak pochází porubský zámek, který byl vystavěn v renesančním slohu okolo roku 1573.